Co si o zálohování PET lahví myslí odborník Radek Kourek?

O tom, proč si zastupitelský klub ANO v Jihlavě myslí, že není vhodné zálohování PET lahví, jsme si popovídali s odborníkem na třídění odpadu z ANO Jihlava Radkem Kourkem

Podle Radka Kourka není vhodné zavádět zálohování PET lahví z několika důvodů.  Hlavní důvod je, že města a obce již mají velmi dobře propracovaný fungující systém sběru separovaných nádob a kontejnerů. Funkčnost tohoto systému dokládají skvělé výsledky, kterých např. obyvatelé Jihlavy ve třídění odpadu dosahují. Ne nadarmo získala Jihlava v celostátní soutěži obcí za rok 2016 putovní pohár, tzv. Křišťálovou popelnici, za nejlepší město ve třídění odpadů.

„Hlavní problém vidím v tom, že několik let vzděláváme naše obyvatele ve třídění odpadů, motivujeme je, aby jednotlivé obaly a odpady vyhazovali do barevných nádob, říkáme jim, aby PET lahve sešlapali a vyhodili do žlutého kontejneru. A najednou jim zase budeme říkat, aby je ani náhodou nesešlapávali, ale vraceli do obchodů,“ uvedl Kourek s tím, že pokud lidé začnou vytřiďovat zvlášť PET lahve, které jsou vlastně takovým symbolem pro třídění plastů, budou daleko méně třídit další plasty a tím rozhodně nebude naplňován původní cíl zavedení zálohování PET lahví, a to ochrana životního prostředí.

Radek Kourek nám také přiblížil, na jaké překážky bychom při přechodu na zálohování narazili. „Pokud by města a obce chtěly přejít na zálohování PET lahví, narážely by na značné bariéry, a to hlavně na vysokou investici do zavedení sběru PET lahví a také na otázku, co se zbylými plasty,“ prozradil Kourek. Lidé by podle něj museli vytřiďovat zvlášť PET lahve a zvlášť zbylé plasty, na které by museli mít další nádobu, která by jim zabírala místo. PET lahve v ČR jsou navíc aktuálně obalem s největší účinností sbíraných a recyklovaných, okolo 85 %, přičemž 100 % se vysbírat nejspíše nepodaří.

„Další velkou otázkou jsou náklady spojené s pořízením automatů na vracení záloh. Celkové oficiální odhady na jejich zavedení hovoří o 4 mld. Kč, přičemž nejpalčivější dopady by to znamenalo pro menší obchodníky, pro které by to znamenalo také velké náklady s jejich provozem, místem i obsluhou. Pokud by se rozhodli pro ruční vracení záloh, opět by se potýkali se zvýšeným nákladem na pracovníka, který by tuto činnost vykonával,“ doplnil Kourek a dodal, že „nemalou investicí by bylo vybudování skladových prostor, protože přijaté obaly, které jsou odpadem, by musely být striktně odděleny od potravin.“

To by mohlo vést k tomu, že by některé menší obchody přestaly prodávat zálohované nápoje, a to by mohlo zapříčinit ještě větší dominanci velkých obchodů a řetězců. Podle Kourka je argument o tom, že tříděním PET lahví se docílí snížení odpadů pohozených v ulicích a v přírodě, scestný. „Předkladatelé zákona argumentují tím, že největší část volně odhozeného odpadu tvoří PET lahve, ale to je omyl. A rozhodně zálohováním PET lahví nedocílíme toho, aby i tato část zmizela. Rozhodně je nesmyslem i představa, že někteří sociálně slabší občané budou v touze po najití PET lahve, kterou by mohli vrátit a získat za ni peníze na cigarety, obcházet přírodu a PET lahve sbírat,“ vysvětluje Kourek. Aby zálohování fungovalo, zřejmě by nově musely být lahve opatřeny kódem, který bude zaručovat, že se do systému nedostanou např. lahve ze zahraničí, což by systém nemusel unést. V souvislosti s tím vzniká další problém, a to ve vzniku podvodů, kdy by docházelo k odcizení použitých PET lahví a tím i k nárůstu řešení pojistných událostí. „Je třeba si uvědomit, že kromě nákladů na pořízení, které bude muset „někdo zaplatit“, bude mít systém i každoroční provozní náklady, které se odhadují na 800 milionů a které výnos z prodeje PET lahví neuhradí,“ dodává Kourek.

Dalším vážným důsledkem je podle něj velmi reálná možnost, že stávající systém dotřiďování odpadu by odstraněním komodity, která systém výrazně kladně ekonomicky ovlivňuje, vedl k vážným finančním problémům s tříděním ostatních plastů. „Osobně si myslím, že životní prostředí daleko lépe ochráníme tím, že budeme obyvatele více a systematicky vzdělávat a motivovat k třídění odpadů a navyšovat tím ještě více procento odpadu, které lidé vytřídí. Příkladem může být zavedení systému sběru „door2door“, což v praxi znamená přistavení nádob na papír a plasty přímo na tzv. práh domu,“ podotkl Kourek.

„Vydávat miliardy na sběr 10 % PET není optimální řešení ekologického problému s plasty. Účelnější by bylo využití těchto prostředků, např. na praní plastů od nevhodných etiket a jiných příměsí na plastových obalech, jelikož díky tomuto znečištění se i jinak kvalitní plasty stávají v praxi nerecyklovatelnými,“ uvedl na závěr Radek Kourek.